Kapitola 6: Šípy Zla

28. října 2006 v 17:06 | Jana Vaverková |  HP a Šípy Zla
V této kapitolce se dozvíte něco o šípech zla!!!Ale nechte se překvapit!!!
A je to pro Nini,kterou jsem si teď moc oblíbila!!!
zdraví Jana

Harry se opět probudil na ošetřovně.Nevěděl, jak dlouho spal, ale doufal, že to zase nebylo měsíc.Na nočním stolku měl brýle, medailon i hůlku.Vedle něj seděl Albus Brumbál.Harry si nasadil brýle.
"Lepšíš se " odvětil klidně Brumbál, když si všiml, že je Harry vzhůru, " tentokrát jsi spal jenom dva týdny.Harry..Štít Požehnání nevyčaroval nikdo na celém světě..jen Godric Nebelvír..a ani ten to nedokázal bez hůlky.Byl to skvělý výkon…ani se nedivím,že tě to tak zmohlo.Teď bych měl říct tvé rodině, že jsi vzhůru."
"To nemusíte pane profesore.Budu to mít rychleji." řekl Harry a podíval se na medailon.
"Dobře tak to ale radši napiš.."krapet přikázal Brumbál.
Tak Harry napsal na pergamen.
Jsem vzhůru. Fit jako rybička.
Harry
A vložil.
"Teď půjdu a ještě jednou tio děkuji za ten štít.Bez něj bychom byli ztraceni.Úplně všichni.Byl jsi tak vyčerpaný a ještě jsi se pokoušel nás zachránit.Jsi opravdu syn svých rodičů.A teď se měj Harry.A ještě…pak s tebou potřebuji mluvit..tak si udělej čas.
"Nashledanou pane profesore."rozloučil se a Brumbál oédešel.Harry zavřel oči a přemýšlel,co mu asi chce Brumbál říct.
Ozval se hluk - dupot nohou spěchajících k ošetřovně.Otevřely se dveře.
Stála v nich Hermiona.Byla celá udýchaná,ale i přesto se vrhla Harrymu do náruče.
"Harry,jsem tak ráda,že jsi se probral.Všichni jsme tu byli jako na trní.Dělali jsme si starosti.No a Harry,ten štít…to ti musim říct,že to bylo skvělé.Kdybys viděl ty udivené obličeje ostatních, musel by ses smát.Byli ohromení a zároveň šťastní..nebo možná i něco víc.Jsi fakt hrdina Harry.Jo a teďka přejdem k druhé fázi našeho setkání.Jak tě k sakru mohlo napadnout mi psát, že nemáme chodit!!!Vždyť jsi se viděl!!!Málem tě zabili!!!"
Ale to už na ošetřovnu vtrhl Ron s Ginny.
"Harry, jsi v pořádku?" zeptala se starostlivě Ginny a dala mu pusu.
Ron se trochu ušklíbl a řekl: "Jak to jde kamaráde?"
"Jde to,díky.Ale radši bych šel pryč z ošetřovny." odpověděl Harry.
"Vždyť můžeš!!!Je dobře, že jsi vzhůru, ale jsi zdráv." ozvalo se ze stínu, ze kterého později vyšla Madam Pomfreyová.Dala mu lektvary a zase odešla.
Tak se holky musely otočit a Ron pomohl Harrymu se obléct.Jakmile vyšli z ošetřovny, zazvonilo.
"Harry, my musíme jít, ale ty prý nemáš ještě chodit, až zítra.
"Jo, já vím.Brumbál říkal, že mám za ním přijít, tak se tam stavím." řekl a rozloučil se.
Před chrličem si uvědomil, že ani nezná heslo.Sedl si tam a čekal, jestli někdo nepůjde.
Asi za deset minut se tam objevil Brumbál.
"Á..Harry, čekáš dlouho??Promiň, ale musel jsem si něco zařídit, " řekl nevnímaje Harryho usnátý obličej.
"To nic pane profesore." a vešel s Brumbálem do jeho pracovny, kde se posadil naproti něj.
"Určitě si říkaš Harry, proč jsem s tebou potřeboval mluvit.Jedná se o Štít požehnání.Ten nedokáži vyčarovat ani já a z toho vyplývá, že jsi nejmocnější kouzelník na světě.Myslí si, že lepší než samotný Gorik Nebelvír.Od té doby, co kouzelník vyčaruje Štít poprvé , se na něm spouští jaksi automaticky.A bez vyčerpání.Tímto Štímtem neproklouzne ani Avada Kedavra.Je však jedna věc, která dokáže Štít požehnání překonat a tj. ŠÍP ZLA.
Těcto šípů je na světě všeho všudy 6. Dávní mágové je spravedlivě rozdělili po třech na stranu zla i dobra.Nevěděli však, že na staně zla budou šípy konat mnoho vražd a zlob..zatímco na straně dobra budou sloužit jen k obraně či vůbec.Pak chtěli šípy dát dobru…ale zlo je zabilo.Na straně zla jsou šípy (stejně jako na straně dobra) skvěle chráněny.O těch na straně zla se stará smrtijed Vlnolam.Vím, že jeden šíp je na dně Atlantského oceánu, druhý někde na největší hoře světa a třetí nosí Vlnolam pořád u sebe a je rozhodnutý jej použít proti tobě.Kdyby tě šíp zasáhl..byť jen škrábl…okamžitě by jsi zemřel.Proto musíme šípy získat.Ale nejhorší je, že pro šípy musíš jít ty.Nikdo jiný neproklouzne jeho obranou.A můžeš si někoho vzít s sebou.Chceš toto podstoupit?"rozvykládal se Brumbál.
"Ano..zkusím to."váhal Harry.
"Dobře, ale odložíme to.Až někdy na jaro.Pak se domluvíme co a jak."
"Dobře tedy..smím už jít ??? "zeptal se Harry.
"Ano.A příjemný zbytek dne."rozloučil se Brumbál a Harry odešel.
Před chrličem se podíval na hodinky.Harry se zhrozil.Bylo 6 hodin.Vyučování skončilo.
Zamířil si to do nebelvírské společenské místnosti.Otevřel heslem "Famfrpál" obraz a vešel. Na nejlepších místech u krbu uviděl mámu, tátu, Hermionu, Rona a Ginny, jak spolu o něčem mluví.Nevšimli si ho a tak na sebe hodil neviditelný plášť, který nosil pořád u sebe a který mu přinesl Ron na ošetřovnu.Obešel je velikým obloukem a pospíšil si do chlapecké ložnice. Tam si lehl do postele a ihne usnul.Nechtělo se mu zabývat myšlenkami typu: jsem v loji.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Líbí se vám má povídka (zatím)???

Ano 91.2% (270)
Ne 8.8% (26)

Aktuální články

Reklama