Kapitola 22 : Dědic, modrá značka a kde to jsme?

8. února 2007 v 15:25 | Naja |  HP a Šípy Zla
Vstopili do kuchyně atd.

Vstoupili do kuchyně a skoro nikdo si nevšiml, že je tam Harry, poněvadž se o něčem bavili. Herm udělala něco jako : "Ehm, ehm.." a všichni se na ně otočili.Byl tam Remus,Tonksová, Moly,Artur,James,Lily,George,Fred,Moody,Kingsley, Mundungus, Brumbál,McGonagallová a jeho kmotr Sirius.Tolik lidí teda Harry nečekal.Snad to nebude nikdo z nich, protože mu připadalo divné, že má něčí schopnosti.Připadalo mu to jako... jako krádež. "Harry!!" ozvalo se několik dalších výkřiků až si musel zacpat uši.Jak tyhlety momenty nemá rád.Nikdo po něm naštěstí neskočil, jak to měla ve zvyku Herm a Ginny.Jen Lily se zvedla, ale James ji zadržel, a tak si zpět sedla.Něco mu říkalo, že v tom má prsty Herm. "Takže jsi vzhůru.," přivítal jej Brumbál.Harrymu bylo trapně. "Jo a schopnosti se taky probudili.A asi se sami naučili ovládat." což byla pravda, protože už neslyšel sebemenší hluk a ani se nevznášel.Ale po cestě sem zkoušel, jestli z kuchyně něco uslyší a slyšel všechny hlasy dopodrobna. Ne že by se mu to nelíbilo. "Brzy se dozvíme, kdo je dědic." namítl Brumbál. To Harrymu vadilo.Nechtěl to vědět.Radši ještě ne.Nechce být vynervovaný u teď..pomaloučku polehoučku.Ale jak už to bývá, skoro nic se nestane podle jeho přání.A tak se v místnosti začal objevovat kruh, byl modrý, jako Štít požehnání.Byl Štítu velmi podobný.Nejprve přeletěl k Harrymu, párkrát kolem něj obletěl a na krku, tam , kde si dávají mudlové tetování, se mu objevila značka Šípu Zla.Harry to pochopitelně neviděl, ale začalo ho na krku něco pálit, vyčaroval si malé zrcadélko a uviděl malý obrázek nějakého modrého šípu a před ním modrou čáru.Domyslel si, že ten šíp je Šíp Zla a ta čára Štít požehnání.Každopádně ho ten krk docela pálil a tak si ho začal tisknout a mnout.Všichni ho a ten modrý kruh sledovali.Kruh začal poletovat v místnosti a vybíral dalšího člena, který bude mít na krku modrou značku.Bylo jasné, že je to někdo z této místnosti.Harry se po něm nejistě díval, ale kruh už poletoval nějak dlouho.A navíc, to nebylo tak, jak to popisovala Herm.Kruh se konečně začal snášet dolů a přistál přímo před.....................( moje pozn.mě se to ještě nechce říkat, ale přece vám nezkazím radost )..................................................... .................... Siriusem.Ten se na to vyjeveně díval, ale to už měl na krku modrou značku.On ani Harry tomu nemohli uvěřit.Byli stejně udivení jako všichni ostatní.Najednou Harry ucítil jako by ho něco táhlo do úzké trubky a přemístil se.Nepřemístil se on, ale přemístilo ho něco. Dopadl na zem.Rozhlédl se kolem, byl v nějaké místnosti, která byla celá prosvětlená modrými barvami.Jakmile se rozkoukal, všiml si i Siriuse, který se sbíral ze země. Vstal:"Siriusi???Taky nevíš, kde jsme?" "Ne.Ale překvapuje mě to, co se stalo." "Mě ani ne.Ale je mi to strašně líto." "Počkej, jak to myslíš?" "Je mi to líto kvůli tobě.Připadá mi to jako... jako krádež.Jako kdybych ti ukradl něco, co ti právoplatně patří." "Ale Harry, sám moc dobře víš, že za to nemůžeš.Mě to vážně nevadí, ale nevím, jak to můžu být já.Vždyť moji příbuzní chodili do Zmijozelu.Ale..." "Ty jsi byl v Nebelvíru." dořekl za něj Harry:"Víš, myslím, že to začínám chápat.Tvoje rodina chodila do Zmijozelu, ale ty jediný jsi šel do Nebelvíru a tak se až u tebe mohli projevit ty schopnosti.Jenomže se projevily u mě." řekl zklamaně. "Z toho si nic nedělej, naopak já jsem rád, že je máš ty, u nikoho jiného by se mi nelíbily.To ty jsi mě zachránil před mozkomorovým polibkem a před Azkabanem." "No jo, ale až po tom, co jsem tě tam jako malej dostal.Jo a taky jsi mou vinou zemřel.Víš jak mi po tom bylo???Roztřískal jsem Brumbálovi věci, řval na něj a měl jsem chuť mu jednu vrazit.U Dursleyů to nebylo o nic lepší a to všecko kvůli jedné pitomé věštbě!Málem jsem se nevzpamatoval, ale pak jsem si vzpomněl na tebe, co bys tomu řekl, kdyby jsi mě viděl!!!" neudržel se. "Řekl bych ti, že jde život dál a že se za mou smrt nemáš vinit.Nebyla to tvoje chyba!Já jsem šel sám, nemusel jsem ti jít na pomoc, ale šel jsem." "No právě!Šel jsi kvůli mě!!!Kdybych neuvěřil, že tě Voldemort má, tak by se to nestalo a ty bys se mnou mohl normálně být!!Normálně, protože Ministerstvo by muselo uznat, že jsi nevinný!!Ale já jsem to zkazil!!" "Nic jsi nezkazil!!!Kdy už se konečně přestaneš obviňovat!!!Není to tvoje chyba.Zachoval ses statečně, že jsi mě chtěl zachránit!!Chápeš to??" "Nechápu, protože ty jsi nebyl u toho, když se všichni vyhýbali rozhovoru o tobě, abych neudělal já nevím co!!Vzpomínal jsem na tebe a všechno mi tě připomínalo!!Nikdy jsem se nechtěl do toho zatraceného baráku vrátit, protože ty jsi ho nesnášel!!!Když jsi žil, byl jsi pro mě vším!!!Chápeš to ty?????" Nikdy by nevěřil, že po sobě budou se Siriusem křičet. Sirius sklopil oči a už normální řečí pronesl:"Ano, Harry.Ty jsi byl pro mě taky vším. Dokážu si představit, že bych dělal to samé, kdybys umřel.Promiň." "Ne, ty mi to promiň."A po dlouhatánské době svého kmotra objal.Bylo to příjemné ho tady zase mít.Usměvavého.Musel mu to říct, protože kdyby ne, dusil by to v sobě a pak by vybuchl někdy jindy jako činná sopka.V šestém ročníku nevěřil, že ho ještě někdy uvidí. Pustili se a podívali se na sebe.Sirius zářil štěstím a on se tak usmál. "No, to jsem rád, že jsme si to vyjasnili a slib mi, že už se nikdy nebudeš obviňovat." "Tak jo.." souhlasil Harry, i když věděl, že si to bude do smrti vyčítat. "Tak jo.A teď ještě zjistit kde to jsem a jak se odtud dostaneme a bude to ok." "Připadáš mi jako Tichošlápek." "Harry, já jsem Tichošlápek.!!!" "Jo,ale já myslím toho ze starých časů.Ty výrazy jako ok,ten smysl pro humor," pravil s pošklebkem. "Hele Harry,nech toho.Musíme se odtud dostat." začali se rozhlížet pozorněji. V místnosti byly jen židle a starý stůl .Na něm sedělo malé stvoření a pozorovalo je. "Už jste si popovídali??" zeptalo se jich. "Ehm..jo a kdo jsi??" nejistě Sirius. "Jmenuji se Nancy (Nensi) a budu vás učit používat své schopnosti po dobu dvou týdnů." "Dvou týdnů???" Harry chtěl jít do Bradavic!! Nechtěl tady kysnout a už vůbec ne kvůli schopnostem. "Ano, dvou týdnů!Všichni dědicové to musí postoupit.I když jste dva!!" Siriuse ale zajímalo něco jiného:"Moment, já myslel, že schopnosti má jenom Harry, tak jak můžete učit nás a ne jen jeho???" "Vy je taky máte, i když Harry Potter jich má více.Společně musíte porazit zlo.Zatím ty schopnosti nedokážete přijmout, ale jakmile budete silnější, přijmete je.To bude první část výcviku.Část Harry Potterovi síly přenesu na vás." oznámila jim klidně Nancy, která by se jim vlezla do dlaně. "Tak to ne!" protestoval Sirius. "Siriusi, já mám část tvých schopností a ty budeš mít část mé síly.No co je na tom?Budeme si kvit!" sjel ho Harry. "Pan Potter má pravdu." ozvalo se od Nancy. "Pan Potter by ocenil, kdybyste mu říkala Harry." štěkl Harry. "Tak..Tak jo." souhlasil Sirius. "Dobře, teď vás tady nechám a zítra přijdu." a zmizela. Harry si se Siriusem o tom celý den povídal a přemýšlel, že není na Voldemorta sám.A to, že je to Sirius ho už uklidňovalo.Měl ho rád jako otce, bratra a kamaráda dohromady.K večeru Harry vyčaroval v místnosti dvě postele a takové ty potřebné věci a šli spát.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Aktuální články

Reklama